Naprosto smrtící pro evoluci by bylo, kdyby celá typická skladba třeba Australské přírody přirozeně existovala i jinde ve světě – např. PROTO v Austrálii žádní vyšší savci přirozeně nežijí, ačkoliv by tam pro ně byly naprosto přirozené podmínky.

Africké opice jsou si podobnější, než Africké a Americké opice.

Na Madagaskaru se vyvinula unikátní živá příroda (bude o tom řeč dále), ale ta je podobnější živé přírodě v Africe, než v Americe nebo třeba v Austrálii. Přitom je neuvěřitelné množství způsobů, jak by to mohlo být jinak, aby to NEBYLO kompatibilní s evolucí.

nové poznání vede k tomu, aby byla evoluční teorie uznána za více než hypotézu.

Je vskutku pozoruhodné, že tato teorie byla postupně přijata vědci v důsledku řady objevů v různých oblastech poznání … Vše předchozí je stále podobnější třeba mihuli, než pavoukovi.

Evoluce tyto podobnostní vztahy vysvětluje, a vyžaduje.

5) Vztahy podobnosti s přihlédnutím ke geografii jsou kompatibilní i s fosilním záznamem.

To má za následek vznik struktur jako rekurentní laryngiální nerv, který zvlášť vynikne např. Jde z jejího mozku, krkem dolů, vytváří několikametrovou smyčku kolem aorty, a pak zase krkem nahoru, aby inervoval struktury blízko mozku, odkud vyšel. Místo gazel máme na Australských stepích klokany, místo krtků vakokrty, místo veverek vakoveverky, atd. Určité struktury v průběhu evoluce ztratily svůj původní význam, bez ohledu na to, že mohou mít novou funkci. slepé střevo u člověka: ačkoliv v něm sídlí snadno postradatelná část imunitního systému, je pro člověka hlavně zdrojem problémů. V našem genomu nadále existují geny, tvořící struktury, které jsme v průběhu evoluce ztratili, nebo které se jinak změnily. Někteří lidé se narodí s naprosto regulérním ocáskem, včetně cév, inervace – prostě probuzené geny precizně odvedly práci, kterou dělaly v našich opičích předcích. Přitom, jako v řadě případů výše, je myslitelná ohromná spousta modifikací, které by evoluci zcela zbouraly.

Jak tuto strukturu Australské živé přírody vysvětlit bez evoluce? Na nepříjemné záněty slepého střeva bez pomoci chirurgie výrazné procento lidí zemře, přičemž neexistují žádná statistická data o tom, že by jeho odoperováním vznikla pacientům jakákoliv újma. Tyto geny se však u některých jedinců mohou exprimovat, a „svou“ strukturu vytvořit. 11) Starodávné stopy evoluce ve všech eukaryotických buňkách. Proč mají SOUČASNĚ „bakteriální“ „buněčnou“ membránu? Mitochondriální DNA se navíc PODOBÁ DNA některých bakterií! Tak např., kdyby lidské mitochondrie byly syntetizovány jádrem, ale psí by byly bakteriální, a rybí by byly syntetizovány jádrem, ale třeba pavoučí zase bakteriální, atd.

Evoluce vysvětluje, proč tuto život komplikující strukturu máme: homologická struktura u našich savčích předků je pro ně totiž naprosto nepostradatelná, a slouží k trávení. Mitochondrie jsou původně symbiotické bakterie, se vším všudy: vlastními organelami, bakteriálním jádrem, vlastním mitochondriálním genomem, samostatně se rozmnožují, atd. Navíc jejich genom má i podobný tvar jako u bakterií – totiž kruhový. Podobných mozaiek jsou myslitelných miliardy, ale jen jedna je kompatibilní s evolucí: totiž ta, kterou pozorujeme.

Mitochondrie jsou symbiotické bakterie u všech eukaryotických buněk, a tedy u všech mnohobuněčných živočichů.

I toto empirické pozorování evoluce vysvětluje, a současně vyžaduje. V geograficky oddělených oblastech (typicky ostrovy) nacházíme skupiny živočichů, které nenajdeme nikde jinde.